Dvakrát? Třikrát? Vícekrát jsme ji za 10 let neslyšeli. Naposledy při nehybném vyznání lásky Milošovi. Místo pravdy o prezidentově mizerném stavu. Bystrá žena, kterou jsem znával jako vtipnou glosátorku zduřelého ega Zemana-premiéra, je dávno ta tam. Zato teď vídáme útrpný výraz komparsu v luxusních kulisách. Nudu s tučnou apanáží a v režii Vlekaře a Pumpaře. Dneska měla Ivana Zemanová od podzimu první oficiální veřejnou roli: u piety k Lidicím. Místo Miloše: ten se prý letos už žádné nezúčastní. Z „časových důvodů“. Na stuze jejího věnce lidickým obětem stálo „Zemanovi“. Žádný prezident. Žádná kancelář. Zemanovi jsou zadarmo drazí. On neplní povinnosti: sedí „doma“, necestuje. Že nemůže je jeho problém, mohl čestně rezignovat. Ona totéž: nikde nic, mlčí jako hrobka, vidět není. První dáma „na baterky“…za naše. Smutné kino: dva „živí mrtví“ v erbu země. A prezidentem gauneři bez prověrky, Putinovi mužici a zrádci vlasti. Že nemůže být hůř? Za rok jistě. V Lidicích starý práskač, zločinec a cvok. S první dámou íkvé tykve, v džínách s módní dírou u kolen a selfíčkem od Šablatúry. Bože, smiluj se nad námi….
Živí mrtví…
