Jak „Blbost a Malost“ četly noviny. Česká bajka 🙂

„Jé, ten vypadá!“ stoupla si na špičky Malost, aby dohlédla na titulek. „Lipavský na Ukrajině“, stálo v novinách. Hned nad fotografií ministra zahraničí ve vojenské helmě. „Jako blb“, perlila Blbost. „Takhle se to přece nosí!“, prohlásila zasvěceně a narazila si ruskou ušanku. „Musíš hvězdou dopředu, ty hloupá!“, poučovala Malost a vytáhla oběžník Agrofertu. „Koukej, nějak takhle!“, zapíchla prst do obálky. „Ta je z dětskýho karnevalu v průhonický sokolovně. Tam jsem byla předloni. Za sedmýho trpaslíka!“ byla hrdá na čepičku. „Si ňáká chytrá, v SPD bys byla nula!“ čílila se právem Blbost. „A Sněhurka? Ta je kde?“, triumfovala a chlapsky smrkla do rukávu. Bylo dusno, Malost rostla. „Jsi snad blbá? Tady přece!“, třískla rukou do obrázku. Už ztrácela trpělivost. „Je dost tlustá. A proč je mastná? Mašle nikde! A ten melír…“, kvetla Blbost nad „Sněhurkou“. Malost žasla. „Z tebe by fakt jeden vyrost‘. To máš jedno, kašli na to“, rezignovala. Blbost kývla, byla šťastná: nevědomost nebolela. A hned se chytla: „Chorošo, tak co s tou helmou? Je fakt směšnej! Nedáme ho na twitter?“. Malost tleskla od radosti: „To zas bude pochvala!“. „Od Velkýho?“ rýpla Blbost. „Z Tokia ne, blko jedna! Jak si velká, tak si bl.á“, bouchla Malost. „Klídek, sestro! Zase mír a navždy spolu?“, byl čas jednat. „Však víš, sestro. Jako vždycky: navždy spolu! V malosti i blbosti!. A vyrazily do sněmovny…