Zapomínáme…

…jak jsme se modlili, aby porazili Babiše. Aby zkrotili Zemana. Aby je vyhnali z našich životů. Špinavce bez páteře. Aby republice vrátili jméno v Evropě. Ve světě. Věděli jsme, do čeho přijdou. K sekyře na roky a kráteru v rozpočtu: za úplatky Bureše za hlasy penzistů, ouřadů, tajných i strážníků u uren. Za pávy. Za servis bez hranic, za káry příbuzným za prachy od státu. Za tlusté zadnice v přepychu paláců, za lesy od státu a pole za babku pro byznys gaunera. Za kšefty z eráru na kontech privátu.

Vyhráli. Byli jsme nadšení. Nejvíc pak z Fialy. Po éře rozkladu a vládě zločince konečně majstrštyk: vzdělaná figura s formátem západu. Vyhráli …a za pár měsíců válka za rohem. Se zvěrstvy Putina. S kohouty na doraz. Se zásobníky, co nechal Havlíček bez plynu. S energií za prachy jak odněkud z Vesmíru. Vyhráli…do kasy na nule, do dluhů na věky, rozjeté inflace a do cen jak ruleta.

Nadšení umřelo a hrdost usíná, vděk nevděk: Fialu měníme za teplo na trenky. Svetru se nezastaneme, ať nejsme trapáci. Fialovi jde přitom po krku zjevně i vlastní partaj: funkce jsou přednější. „Podle lidí děláme málo. Musíme se bavit s opozicí“, podráží mu už veřejně nohy Blažek. A před týdnem dokonce varoval před lidovou revolucí. ANO a SPD se tetelí blahem. Že se v kuloárech mluví o natěšeném Kubovi z ODS coby náhradě za Fialu a premiérovi vládní koalice ODS s ANO není náhoda. „Hejtman Kuba by byl skvělý premiér místo Fialy“, těší se Babiš. Hyeny cítí krev, zrada nezrada. Západ nezápad, svobody nesvobody. Tohle jim přece nedovolíme! Bude-li třeba, jdu první do ulic. Přísahám…

Mohlo by se vám také líbit...